Montauk II
Projekt Montauk
|
Toto je článok od nášho možného člena Ita.Je to zmes z netu a vlastných názorov.Trochu dlhý:d ale prečítať sa ho oplatí.
Začnem možno trochu netradične, ale myslím si že je potrebné hneď na začiatku upozorniť, že na pochopenie tohto článku je nutné čo-to vedieť o Philadelfskom experimente, pretože projekt Montauk na neho priamo nadväzuje. Odporúčam preto najprv prečítať si niečo o projekte Rainbow a potom sa pustiť do Montauku.
Menej zrozumiteľné časti sa pokúsim objasniť laickejšie aby pochopili aj tí menej nadaní na fyziku:o)
Pozn.: Niektoré časti textu budem priamo citovať z iných zdrojov.
Vláda USA dodnes popiera existenciu projektu Montauk. Doposiaľ známe informácie sú však šokujúce, ba až neuveriteľné. Všetko sa to zdá byť ako z nejakého fantastického filmu. O tom, čo sa vlastne stalo v roku 1980 sa len ťažko hovorí. Dokonca oficiálna internetová stránka venujúca sa projektu Montauk bola v USA vládou zakázaná a jej autori sú stíhaní pod podmienkou. (www.montaukproject.com).
Tu je zopár neoficiálnych faktov (ktoré sú síce dokázané, ale vládou nepotvrdené - logicky).
* Celá základňa pod zemou mala viac ako 12 podlaží a pracovalo v nej niekoľko stovák pracovníkov.
* Bezdomovci a deti boli taktiež zapletené do experimentov ovládania mysle a programovania mozgu - len zopár z nich prežilo. Fakty sú neúprosné - počas 70-tych rokov zmizlo z New Yorku vyše 80% všetkých bezdomovcov.
* Bol vytvorený časový tunel, pomocou ktorého bolo možné cestovať kdekoľvek v čase a v priestore
* V projekte bola použitá mimozemská technika, ktorá sa v spolupráci s mimozemskou civilizáciou nakoniec použila pri vytvorení priestorového tunelu na priamy presun na domovskú planétu v súhvezdí Sírius
* Na unesených bezdomovcoch sa sirotách boli skúšané rôzne experimenty naprogramovania mozgu a ich mysle boli preprogramované. Množstvo z nich zomrelo a sú pochovaní priamo v oblasti. Ostatní boli prepustení s vymazanou pamäťou.
* Nikola Tesla, ktorého smrť bola nafingovaná na zmätenie verejnosti, bol vedúci výskumu
Všetci vieme čo bolo hlavným cieľom Philadelfského experimentu ale málokto si všíma aj "vedľajšie produkty" ktoré sa pri tom vyskytli.
Tak na začiatok by bolo dobré zhrnúť nejaké základné objavy ktoré priamo vyplývajú z Philadelfského experimentu:
Existuje možnost otevření stabilního tunelu časoprostorovým kontinuem, kterým lze cestovat nejen v čase, ale i do vzdálených míst stávajícího Vesmíru.
-to je tá nechcená teleportácia ku ktorej došlo medzi Philadefiou a Norfolkom
Neexistuje žádná limitní hranice rychlosti pohybu hmotné či energetické entity v prostoru, takže známý Einsteinův vzorec E=m.c2 ve Vesmíru ztrácí platnost. Temporalnaut (cestovatel v čase) se může pohybovat v podstatě neomezenou rychlostí do vzdálených oblastí Vesmíru v poměrně krátkém čase, který je funkcí energie vložené do vytvoření časoprostorového tunelu. Obdobným způsobem lze vytvořit komunikační síť neomezenou velkými vesmírnými vzdálenostmi.
- o tomto bude ešte reč
Existují určité skupiny (intervaly) vysokofrekvenčního záření, který velmi zásadně ovlivňují funkci lidského mozku, jde o intervaly 400-450 MHz vytvářející v mozku tak zvané "mentální okno".
-okolo lode bolo vytvorené elektromagnetické pole sféradiálneho tvaru ktoré sa pohybovalo kmitavým pohybom.(Na vysvetlenie uvažujte(strašne to zjednoduším): keď niečo vidíme tak vlastne vnímame svetlo ktoré sa od daného predmetu odráža. Čo sa však stane keď sa predmet bude pohybovať rýchlejšie ako svetlo? Že to nie je možné? SPRÁVNE! Pri telese veľkom ako loď to je fakt problém pretože z Einsteinových teórií(E=m.c2) vyplýva, že hmotnosť je priamo úmerná rýchlosti. Takže pri rýchlosti svetla je hmotnosť telesa tak obrovská, že na uvedenie telesa do pohybu je pri takej rýchlosti je potrebné neuveriteľné množstvo energie ktoré nedokážeme ani súčasnou technológiou nahromadiť(podotýkam, že uvažujeme pozemské podmienky. E=m.c2 platí iba v nich). Ale prečo uvažovať týmto smerom? Veď na svete máme niečo čo sa pohybuje rýchlosťou blízkou rýchlosti svetla. A to dokonca samo od seba! A je to všade! BINGO! Elektróny v elektrónovom obale atómu. A na druhej strane možno takúto rýchlosť udeliť aj atómu. Pomocou elektromagnetického poľa, čo bežne bolo možné už aj pred 60-timi rokmi. Uvažujeme ďalej: Nevieme dať rýchlosť svetla lodi, ale vieme ju dať atómu. Keď chceme loď zneviditeľniť nebude nám stačiť obaliť ju do oblaku atómov pohybujúcich sa rýchlosťou svetla?)
Kmitanie je akýsi druh pohybu. Vyjadruje sa vo frekvencii. To by mal každý vedieť zo stredoškolskej fyziky. Frekvenciu vyjadríme v Hertzoch alebo Megahertzoch. Stredoškolským výpočtom(dosť jednoduchým by som povedal. Kto chce tak ho tu môžem potom pridať )sa dá dôjsť k výsledku, že ak na určitej dráhe sa bude atóm pohybovať kmitavým pohybom rýchlosťou svetla tak frekvencia kmitania bude niekde medzi 420-450MHz.
Pole špecifické energie existující uvnitř časoprostorového tunelu silně ovlivňuje vědomí temporalnauta, uvolňuje blokádu genetické paměti a otevírá třetí oko.
-toto fakt neviem ako zrozumiteľne vám to podať...po prečítaní článku budete múdrejší
Po týchto zisteniach sa však vedci nechceli len tak vzdať a preto tieto poznatky nezapadli prachom ale sa postupne rozvinuli do obludných rozmerov v projekte Montauk.
Teraz už rovno k nemu:
Pri teleportácii USS Eldridge sa loď na nejaký čas ocitla na neznámom mieste. Lepšie povedané v neznámej dimenzii. Poruchy psychiky a dezorientovanie námorníkov po návrate spôsobilo nerešpektovanie dvoch fenoménov a to tzv. Zero Time a White Noise.
V dobe experimentu však ešte neboli známe. Ide o akési zámky. Časový a priestorový.(pri teleportácii loď zmenila miesto ale aj čas, pretože sa objavila podľa svedkov až po niekoľkých desiatkach minút odkedy zmizla z miesta experimentu).
V projekte Montauk sa tieto fenomény plne brali na vedomie. Zero time je nulový čas a je to nejaký bod v čase keď predmet vznikol keď bol stvorený. Má ho každý predmet a aj človek. A dá sa zistiť! Čo je zarážajúce je to, že ZT človeka je väčší ako ZT Zeme. Znamená to že človek je starší ako Zem. A teda aj to že bol v určitom čase stvorený. Toto je povedal by som vedecký dôkaz existencie Boha! Alebo niečoho čo nazývame Stvoriteľom. Je to však mimo túto tému tak sa to tu nebudem až tak rozoberať. Pre záujemcov to môžem poslať mailom. Generátor ZT tvorí časový zámok a generátor WN je zas priestorový. Tieto zámky musia byť uzavreté aby sa cestovatelia časopriestorovým tunelom vrátili naspať do času a priestoru odkiaľ vošli do tohto tunelu.
V projekte Montauk išlo o výskum psychického stavu použitých námorníkov. Samozrejme sa to rozvinulo do obludných rozmerov pod záštitou armády.
Zistilo sa, že rovnaký účinok ako kmitajúce pole má aj elektromagnetická vlna s rovnakou frekvenciou. A kde armáda používa vlny? V radaroch predsa!
A v mestečku Montauk bol alokovaný vojenský radar ďalekého dosahu. Pod ním mesto plné ľudí.(vhodnejšie je v tomto prípade "plné pokusných myší"). A tak sa začal výskum modernej psychologickej zbrane použiteľnej v boji.
Trochu citácie:
Záhadný název stěží odmaskujeme, když nahlédneme do turistických průvodců. Tam je totiž Montauk na Long Islandu popisován jako příjemné městečko s krásným výhledem na moře, jako stvořené pro surfování, jízdu na koni, golf, tenis a rybaření. To je jen část pravdy. Skromné městečko má také opuštěnou vojenskou základnu, která byla v 50. a 60. letech součástí raketové obrany. Později byly prosotory jejího areálu zahaleny tajemstvím. Začaly se zde provádět prostřednictvím nejmodernější techniky pokusy s působením na mozková centra a lidské vědomí. Mnozí z lidí experimentální praktiky nepřežili. V rámci projektu Montauk se například provádělo ovlivňování nálad lidí v okolí základny měněním frekvence radaru. Obrovský radarový vysílač v pásmu 425 - 450 megahertzů působil jako frekvenční okno, pomocí kterého bylo možno proniknout do lidského vědomí.
Reflektor radaru byl namířen na dům, ve kterém se nacházely pokusné osoby. Ty byly zasahovány radiovými vlnami s obrovskou intenzitou a rozdílnými frekvencemi. Experimenty se opakovaly a zkoumání se zaměřovalo na proměny různých biologických funkcí. Změny frekvence působily rozdílně, vyvolávaly spánek, smích i pláč, stejně jako zlost a zuřivost.
V průběhu času se zjistilo, že stejných efektů změny nálad lze dosáhnout zářením, které vychází z reflektoru radaru v protisměru. Toto záření mělo výhodu, že u pokusných osob nedocházelo k tělesným újmám.
Počítač, řídící čínnost vysílače, byl naprogramován tak, že frekvence vysílání přeskakovala mezi pěti různými hodnotami. Zjistilo se, že působení na lidskou psychiku je o to silnější, čím rychleji následují jednotlivé frekvence za sebou. Cílem bylo určit, jak na člověka působí různý počet skoků mezi frekvencemi a rozdílné modulace.
Teraz keď sa dokázalo, že radar dokáže meniť ľudské emócie, ďalším cieľom bolo pokúsiť sa kontrolovať ľudské myslenie. Testy pozostávali v zosilnení radarového žiarenia a v zmene rozkmitu radarových vĺn, ktoré boli zmenené tak, aby ovplyvnili biologické funkcie človeka. Týmto krokom mohli vedci presne kontrolovať, čo si osoba myslí a čo chce urobiť. Treba však podotknúť, že takéto množstvo žiarenia bolo pre ľudské telo zničujúce. Mnoho obetí testovania malo spálené vnútorné orgány, najviac poškodené boli pľúca a mozog.
-vysvetlenie je jednoduché: spomente si na mikrovlnku čo vám stojí doma v kuchyni. Aj ona používa na ohrev jedla rádiové vlny z rovnakého frekvenčného pásma ako radar. Pre kutilov čo sa im zablysli oči že pomocou mikrovlnky presvedčia mamu aby ich pustila večer von: vlny z mikrovlnky maju prilis malo energie a dosah je max. nejake 2m:o)
Takže o toto pôvodne išlo! Čo sa píše ďalej?
Toto:
Psychologické zbraně, které mohou donutit nepřátelské vojáky třeba k tomu, aby se okamžitě vzdali, používají záření, které zlomí vůli dotyčného. Oběti se nejprve zvenčí útočícím vlnám brání, ale v určitém okamžiku je záření tak silné, že nemohou klást další odpor. V důsledku námahy, kterou se člověk brání, má údajně docházet i k trombóze mozku. Kromě zlomení vůle se dále do podvědomí dotyčného přenášejí také vzory myšlenek, které mu vsugerují myšlenky, které jsou žádoucí. To lze provádět i pomocí magnetofonových záznamů. Experimenty prokázaly, že na magnetofonové pásky lze zaznamenávat také vzory myšlenek. U psychozbraní se speciální myšlenkové vzory, nahrané na magnetofonových páskách, při přenosu vysílačem velmi rychle opakují. Je-li vysílač takových psychozbraní dostatečně silný, může způsobit dočasné "vymytí" mozků měst, armád, zemí (používá se v době míru nejčastěji u příležitosti celostátních voleb nebo vnitrostátních mocenských zvratů) a na vyšší urovni i celých planet.
Tato psychologická zbraň, působící prostřednictvím radarových paprsků, se často nazývá "PSI zesilovač", tedy zesilovač mimosmyslového vnímání. Existuje ovšem zbraň, ke které se označení "PSI zesilovač" hodí ještě lépe: je to vysílač Montauk se speciálně zkonstruovaným křeslem.
PSI zásah, uskutečňovaný z křesla Montauk, které bylo původně zkonstruováno jako řízení vysílače pro experimenty s časem, probíhá následovně. Vlny, které vycházejí z hlavy osoby, sedící na tomto křesle, ovlivňují oscilátory a jejich signály dále zpracovává počítačový program. Ten řídí generátory, které dokáží vytvořit elektrické, magnetické a gravitační pole. Myšlenky z éteru tak mohou být osobou na křesle Montauk zesíleny a zviditelněny.
Při použití této psychozbraně vytváří osoba, sedící v křesle Montauk, telepatické spojení s další osobou, která se zdržuje na zcela jiném, vzdáleném místě. Takové talepatické kontakty lze vytvořit daleko snadněji, než by člověk předpokládal. V každodenním životě k nim dochází, aniž bychom si toho byli vědomi. Příklady známe všichni.
Vzpomeneme si na nějakého přítele, najednou zazvoní telefon a na druhé straně se ohlásí právě on. Předchozí telepatický kontakt může vzniknout tak, že před telefonátem přítele uvažujeme například o tom, zda je doma, zda bychom jej zavolánim nevyrušili atd. O několik sekund později zazvoní telefon. Když se přítel ohlásí, volaný překvapeně řekne: "To je legrační, právě jsem na tebe myslel."
Obdobně osoba sedící v křesle Montauk vědomě vyvolává telepatické spojení s někým jiným a soustředí se na něj.
K tým magnetofónovým záznamom. Rovnako to funguje s CD a modernou hudbou. Veď kto počúva nejaký hudobný štýl tak sa mu chtiac či nechtiac prispôsobuje. Nemám pravdu? Skúste napr. raperovi tak nenápadne púšťať metalovú hudbu. Po čase sa prestane brániť a nebude si ju všímať. Podvedome ju však vnímať bude aj naďalej až do určitého bodu kým si ju postupne neosvojí. Takto to funguje všade. Ďalší príklad je to ako hudba ovplyvňuje náladu. To iste poznáte všetci. Priznám sa, že som sa takto vyrovnával keď ma nechala priateľka. A musím povedať, že to fungovalo 100-percentne.
Inak ten zvyšok s tým kreslom asi nie je potreba ďalej rozoberať. Všetci vieme že nervová sústava človeka a teda aj mozog pracuje s elektrickými impulzmi. Je to tá istá elektrina ako v zásuvke len menšia. To znamená že sa dá s ňou robiť všetko to ako aj so zásuvkovou. Zosilňovať, tlmiť, akumulovať a všetko ďalšie.
Často krát som čítal na internete ako toto dávali o súvisu s Černobyľom.
Niečo na túto tému:
Zásahom do podvědomí je možno přenášet i špatné a škodlivé sugesce. Dotyčný pak v určitých situacích volí jednání, které škodí jemu samotnému nebo lidem v jeho okolí. Tuto formu působení psychozbraně rovněž využívají.
Nezřídka se vyskytují názory, že psychozbraně byly příčinou havárie atomové elektrárnyv Černobylu. Konkrétními důvody, které vedly ke katastrofě, byly závažné chyby v obsluze a porušení provozních a bezpečnostních pokynů.
Zde je seznam oněch chyb:
- přerušení automatického nouzového vypínání reaktoru
- vypnutí nouzového chladicího systému
- provoz zařízení s vypnutím nouzového chladicího systému
- snížení výkonu pod mezní hodnotu stanovenou pokusným programem
- nedodržení předepsané minimální hodnoty tvorby přebytku
- zastavení rezervních pump v hlavním přívodu chladicího prostředku
- zablokování signalizace nouzového vypínání reaktoru při snížení tlaku a snížení hladiny vody v odlučovači páry
- zablokování nouzového vypínání reaktoru při vypnutí všech turbin
Existuje možnost, jak popsat psychotechniku, která je vlastně přebíráním informací.
Zkušený mág se snaží vnímat osobu, od které chce přebrat informace při astrální projekci. Při ní je tělo ve stavu spánku, zatímco vědomí si může vybrat jiné místo. Část astrálního těla mág oddělí a vyšle k osobě, aby "prosákla" její aurou v blízkosti hlavy. Vyslaná část se nazývá strážce. Pak se zformuje myšlenka, která je tak silná, že na ni zaměřená osoba musí reagovat. Myšlenka má formu otázky a odpověď na ni obsahuje požadovanou informaci. Osoba, od které jsou přebírány informace, má pocit, jako by tato otázka "visela ve vzduchu". Myšlenka na ni ji obtěžuje tak dlouho, až si sama na tuto otázku odpoví vlastní myšlenkou. Vyjádření, které takto strážce přijal, má vlastnost informace. Tato informace je ihned uložena v podvědomí.
Člověk, provádějící zásah, nemusí vůbec nic vědět o odborné oblasti, kterou se zkoumaní lidé zabývají. Při sugerování chybných informací do podvědomí jiných lidí, k jakému údajně došlo v případě personálu jaderné elektrárny Černobyl, byla položena otázka: "Co je největší chybou, jaké by ses mohl v této situaci dopustit?" Odpověď například zněla: "Zablokovat nouzové vypínání reaktoru by teď bylo mou největší chybou." Spolu s otázkou směřuje do podvědomí lidí sugesce, která říká, aby tuto situaci vytvořili. Telepatické spojení se ještě nějakou dobu udržuje, aby lidi ochromilo a zabránilo jim informaci okamžitě odmítnout. Celý tento proces vypadá velmi komplikovaně, v praxi však při troše cviku trvá jen několik sekund. Lidé, kteří jsou něčeho takového schopni, to provádějí většinou nevědomě a vůbec neumějí vysvětlit, proč to dělají.
Protože lidé nepřijímají naočkované informace vědomě, nemohou se proti nim bránit. Většina úkonů v každodenním životě se provádí nevědomě. Podvědomí lidí v týmu obsluhy atomové elektrárny však dostalo povel jednat tak, aby sami sebe zničili a proto sami vytvořili podmínky pro havárii. Tento jev je znám již dlouho, bez elektronických pomůcek (psychozbraní) se však vyskytuje jen zřídka.
S tým vsugerovaním ma určite aj dosť z vás skúsenosť. Len si to neuvedomujete. Skúsime si pospomínať: určite ste niekedy boli v situácii keď ste strašne chceli aby niekto niečo urobil alebo povedal. Tak sústredene ste na to mysleli až to ten dotyčný fakt urobil. Možno si poviete že si teraz vymýšľam ale na gymku som mal jedného spolužiaka narodeného v ten istý deň a ten istý rok. Ja som od neho len o cca 13 hodín starší. Raz sme zistili jednu vec. Bola to taká srandička zo začiatku ale potom to začalo byť zaujímavé. Začalo to tým, že sme si kreslili jednoduché obrázky ako kruh, trojuholník a potom sme prešli na čísla. Pointa bola v tom že jeden napísal alebo nakreslil obrázok alebo číslo a druhý sa snažil zistiť čo to tam má. Samozrejme symbol poznal len ten kto ho kreslil. U mňa a u neho to fungovalo na takmer 100 percent. Takmer vždy som vedel čo tam má nakreslené. Jediné čo som robil bolo že som sa maximálne možne sústredil na neho a stále som mu v duchu kládol otázku čo tam má. Prvé čo sa mi zablyslo bola asi jeho odpoveď myšlienkou. Ja som nahlas zopakoval čo ma v tej chvíli napadlo a v deviatich z desiatich prípadov som mal pravdu. Potom sme to trochu cvičili takže už spolupracoval aj on. Vtedy nevedel ako som zistil čo tam má ale potom sa nám to podarilo robiť aj s troj- a štvorcifernými číslami a to už fakt behal mráz po chrbte. U nikoho iného v triede mi to nefungovalo. Vrchol bol keď som sa raz počas skúšania snažil mu vsugerovať aby zdvihol ruku. Vedel som že sa nič neučil a je vymytý ale čo keď by sa mi to podarilo? No nebudete veriť ale on fakt zdvihol ruku a keď ho vyvolal tak sa hneď akoby prebral a okamžite odmietol a vyhováral sa že to len sa škrabal a nehlásil sa. To mi fakt vtedy prebehol mraz po chrbte.
V roku 1973 nabral tento výskum nový rozmer. Vedci chceli experimentovať s veľkým množstvom ľudí, masívne meniť ich myseľ a monitorovať výsledky. Kroky, ktoré vláda nariadila boli šokujúce. Rozhodla sa namieriť radar voči občanom žijúcim na neďalekom Long Islande, ako aj v New Jersey a Connecticute. Cieľ týchto testov bol jednoznačný - vytvoriť zoznam frekvencií s popismi účinkov, ktorý by im neskôr dovoľoval použiť presne danú frekvenciu na vytvorenie konkrétneho účinku. Vedci zistili, že môžu zvyšovať kriminalitu, podnecovať násilie, ako aj spôsobovať masívnu paniku medzi zvieratami. Dokonca vytvorili program, ktorý znepojazdňuje vozidlá, prepálením všetkých elektrických vodičov. V tomto momente mali vedci v oblasti Montauk v rukách mocný nástroj, o ktorom sa ľuďom doteraz ani nesnívalo. Jednoducho boli na vrchole možností a ostatní boli pre nich len šachovými figúrkami.
Projekt však pokračoval ďalej. Vedci zostrojili ďalší prístroj, ktorý dokázal čítať ľudské myšlienky. Základnou jednotkou celého zariadenia bol superpočítač Cray 1, ktorý posielal dáta do "niečoho", čo nikdy ľudská myseľ nepochopila. Technológia použitá pri vytvorení tohto zariadenia ostáva záhadou. Údajne to "niečo" bolo vláde USA poskytnuté mimozemskou civilizáciou. Ako presne vedcom mimozemšťania túto technológiu odovzdali, nie je známe. Vedcom sa podarilo spojiť čítačku mysle so sériou počítačov, elektrických cievok a s "múdrym radarom", čo viedlo k vytvoreniu stroja, ktorý dovoľoval neviditeľnosť a cestovanie v čase. Toto zariadenie nazvali "Montauk Chair". Prvý krát bol uvedený do činnosti v roku 1974. Prepojený bol s počítačmi Cray1 a IBM 360. Prvým "pokusným králikom" pre tento vynález bol Duncan Cameron. Vedci sa pokúsili odoslať jeho myšlienky na iné miesto na Zemi (konkrétne Southampton). Po približne roku experimentovania (ktoré sprevádzalo množstvo problémov) mali teraz výskumníci k dispozícii ďalší fantastický nástroj, ktorý dokázal zasielať myšlienky z ľudského mozgu pomocou rádiových vĺn. Nanešťastie narazili na nový problém - časové poruchy. Časové nezrovnalosti spôsobovali poruchy prenosu medzi Montaukom a Southamptonom. Aby sa problém odstránil, vedci sa rozhodli kompletne prerobiť zariadenie. Nové zariadenie používalo nové Delta T cievky a bolo tienené pred akýmikoľvek vonkajšími vplyvmi. Po niekoľkých nastavovaniach a dolaďovaniach, nové zariadenie bolo spustené v roku 1976.
Toto bol len jeden aspekt projektu Mountak. Vývoj psychologickej zbrane. Okrem psychiky námornikov však vedcov zaujímalo aj to kde vlastne USS Eldridge bol kým sa stihol objaviť 600 km ďalej. A o akých bytostiach hovorili námorníci?
Vieme že na USS Eldridge došlo v histórii k prvému otvoreniu časopriestorového tunela. Ako presne súvisí Philadelfsky experiment a projekt Montauk?
Odpoveď:
Průběh experimentu monitorovali v kontrolní místnosti v podpalubí dva vědci, bratři Edward a Duncan Cameronovi, kteří byli součástí von Neumannova týmu. Po dobu asi šesti minut od zahájení experimentu probíhalo vše dobře, USS Eldridge byl viditelný jen obrysem. Záhy se však experiment vymkl kontrole a došlo k oslnivě modrobílému záblesku, který (jak dnes víme) provázel otevření časového tunelu na hranici paradimenzí. Oba bratři vyběhli z řídící místnosti a skočili přes palubu Eldridge, oproti očekávání však nedopadli do moře, ale ocitli se na suché zemi v prostoru Montauku, bylo však 12. srpna 1983. Došlo k tomu, že bratři vlastně proskočili vytvořeným časovým tunelem do budoucnosti, vzdálené přesně 40 let. V objektu Montauk, nacházejícím se na Montauk Pointu na východní části poloostrova Long Island nedaleko New Yorku se setkali se stařičkým von Neumannem, který je žádal, aby se vrátili ještě otevřeným časovým tunelem zpět do roku 1943 a dosud probíhající experiment přerušili za každou cenu. Tak se i stalo a bratři Cameronové se po návratu snažili experiment zastavit nejprve tím, že odpojili kabely přivádějící energii k cívkám, ale experiment probíhal dále, protože systém již čerpal energii z prostoru. Bratři proto museli zničit jednotlivé přístroje a skupinová propojení a teprve pak se experiment zastavil. Edward zůstal v roce 1943, ale Duncan dosud neuzavřeným časovým tunelem proskočil zpět do roku 1983 a zůstal v Montauku. Byla to však jeho osobní tragédie, protože z teoreticky dosud neobjasněných důvodů neobyčejně rychle zestárl a zemřel.
Cestovanie v čase
Pri pokusoch so zariadením si výskumníci všimli zaujímavý vedľajší efekt. Niekedy sa stávalo, že to, čo si Duncan myslel, vyslal vysielač už niekoľko hodín vopred. Najprv si mysleli, že je to nejaká chyba, ale ďalší výskum ukázal, že Duncan je vlastne schopný istým spôsobom kontrolovať tok času. V roku 1980 bola preto zkonštruovaná nová anténa Orion Delta T, ktorá umožňovala Duncoanovi presnú kontrolu nad časovým tokom. Mohol otvárať časovú bránu koncentrovaním sa na určitý dátum. S týmito časovými tunelmi však nastali ďalšie problémy. Množstvo bezdomovcov bolo unesených a pripravovaných na vhodenie do tunelu, aby po svojom návrate podali komplentú správu o tom, čo videli na druhej strane tunela. Väčšina z nich sa však nevrátila. V ďalšom pokuse bolo viac než 8000 ľudí poslaných 300 rokov do minulosti - presný dôvod tohto kroku nevieme.
Cestovanie vesmírom
Teraz, keď vedci mali v rukách mocný nástroj, sa začali výskumníci zaoberať vytvorením portálu medzi Marsom a Zemou. Vieme, že obsahom výskumu bola aj tajná dohoda medzi USA a Sovietskym zväzom ohľadom spoločnej cesty na Mesiac a na Mars. Ďalej vieme, že bolo na Zem donesených hneď niekoľho artefaktov z povrchu Marsu. Ich vek sa odhaduje na 125 000 rokov. Nanešťastie všetky ďalšie materiály ohľadom tohto výskumu boli zničená.
Koniec projektu Montauk
Projekt Montauk konečne skončil 12. augusta 1983. Tohto dňa bolo vedcom nariadené otvoriť portál 40 rokov do minulosti, aby ovplyvnili a zachránili Projekt Rainbow. Počas doby, ako bol tunel otvorený sa niekoľko pracovníkov rozhodlo ukončiť všetky zverstvá a celé smerovanie projektu Montauk. Počas otvorenia tunelu zničili hlavnú riadiacu jednotku. Týmto činom však spôsobili poruchu systému a z tunela sa do komplexu dostalo neznáme stvorenie. Opisovali ho ako vysoké monštrum s dlhými vlasmi. Po odpojení prístrojov od elektrického napätia sa však stvorenie vytratilo.
O rok neskôr, v roku 1984 jednotka "zelených baretov" vstúpila do základne s príkazmi zabiť všetko, čo sa hýbe. Predstavte si komando ako prechádza výskumné centrum a strieľa po všetkom čo má biely plášť. Vláda sa týmto krokom snažila zatajiť celý experiment, no neúspešne. Dnes už vieme, že sú zachované aj písomné, foto a video materiály z čias tohto projektu. Vyčistili základňu od všetkého živého a odviezli všetko vybavenie na neznáme miesto. Po tomto úkone boli všetky podzemné priestory základne zaliate betónom. Následne boli brány základne Montauk AFB zatvorené po druhý krát a tentorkát už navždy. Celá oblasť bola verejnosti sprístupnená 18. septembra 2002 ako Camp Hero State Park. Radarová veža bola zapísaná do národného registra historických miest.
Na záver by som este spomenul že prvotné pokusy s účinkami radiových vĺn na ľudský mozog boli robené na 12-16 ročných deťoch pretože detské myslenie je ľahko ovplyvniteľné. Dokopy zmizlo podľa viacerých zdrojov asi 250 000 detí. Hovorí sa že boli naprogramované a nikto nevie kde ich poslali. Je jedna teória ale na nej je asi toho viac vymysleného ako pravdivého, ale na druhej strane až priliš sa dopĺňa s projektom Montauk tak ktovie. To je však už iný príbeh...
Je na vás ako vezmete tento článok. Ako ďalší blud alebo fantazmagóriu vypustenú do sveta milovníkmi sprisahaní alebo len ako dobrý námet na celovečerný sci-fi film. To už nechávam na vás. Ja len dúfam že tých pár uplynulých minút nebudete považovať za premrhaných:o)
zdroj: www.strach.wgz.cz
Myslíte si, že tento článok je dôležitý alebo zaujímavý? Pošlite ho cez e-mail alebo ho ukážte priateľom na Facebooku. Rozširujte informácie, nato sú predsa tu!